Zdárek jak párek!

Dneska mám za sebou první den školy! Ale o tom až zítra, protože dnes jsme měli jen orientační den, info o předmětech dostanu až zítra. Radši vám dneska napíšu, jak jsem strávila první brazilskou neděli :-) Update: už je úterý, ale než sem nahrála pár fotek, tak to pár hodin trvalo :D

Po tom, co sem se vyspinkala do růžova (časový posun pořád zlobí, chodím spát v deset jak počestná děvčina), mi na dveře ostýchavě zaťukali spolubydlící, že se teda jako jdou seznámit.

Říkám proč ne! Nakonec z nich vypadlo, že dělají společný oběd a dokonce jeden z nich byl takové zlatíčko, že se mnou jel busem do centra (já bych se ztratila po sto metrech), abych si mohla vybrat v bankomatu penízky.. protože mi tu samozřejmě nefunguje karta a i bankomaty se nechaly přemlouvat, než začaly fungovat.


Oběd byl moc fajn - máme totiž velkou terasu s barbecue grilem, a tak nic nebránilo tomu, abychom se konečně seznámili. Fajn bylo i to, že tu byl klid - lufťáci i domácí odjeli na víkend pryč, takže nás tam zbylo kolem deseti. Oběd byl mňamka - burgerové housky se špekáčkem, tunou majonézy se zeleninou a sýrem. K tomu caipiriiinha - brazilské pití, přišlo v tom vedru docela k chuti. Po obědě jsme zůstali sedět na terase a až do večera, skoro půlnoci jsme si povídali a řešili všechno možné.

místní autobusová zastávka

orváno ze stromu a snědeno - Guajáva

caipirinha:D

kyselé okurčičky <3 a v obchodě jsem toho takového našla víc, aji cibulky a takové, pus mě překvapily nakládané palmové štuky, rozhodně vyzkouším

příprava - namotání buřtů na špejle

papu:)

tohle mě nejvíc rozsekalo :D rozvozem sme si objednali pár piv na nedělní odpoledne.. to pivo je 0,6 l, takže mě samozřejmě hrozně dostalo, když to začali rozlejvat do kelímků 

Pisca - pití z Chille

touhle fotkou můžete měřit v budoucnu moji hnědost :D zatím sem suverénně nejbělejší

Probrali jsme za ten den hodně věcí - asi hodinu mi vykládali o pavoucích, smáli se mojí portugalské portugalštině, a podobně. Pak si mě ale úplně získali, když mi pustili českou hymnu :-) Bydlím teda s lidma z Chille, Peru, Brazílie a na exchange máme zatím ještě bandu Mexikánů. Později k večeru došlo i k měnění peněz - dostala sem 1500 Pesos a nějakou Peru minci.. a stálo mě to jen stovku :D a ještě k tomu sem jim přihodila naučení slova "kurva" a byli jsme za vodou. 

Mimochodem, v 5 odpoledne jsem na 15!! minut vylezla na sluníčko, namazaná opalovákem a spálila sem se jak vepřík. Achjo, tohle bude zajímavé :D 

Tak zatím aspoň takhle, až mi půjde net líp, tak hodím všechny updaty ze školy a další věci:)

pac a pusu! N.

První pojmy a dojmy

Tak dneska jsem se už dostala i do centra dění, a jelikož teď ještě hodinku čekám než půjdu poprvý na pivo, jdu vám to naservírovat jak na stříbrným podnose:)

Novo Hamburgo - moje nové působiště. Pojmenované Nový hamburg kvůli německým přistěhovalcům kdysi dávno - dokonce tu ještě lidi semtam mluví trochu německy. Škoda že já už ne hahaha:D. Celkem mladé město, asi 83 let, něco kolem 237 tisíc obyvatel. No a co je hlavní, říká se mu město bot! :D Je to něco jak Zlín - vyrábí se tu hafo bot. Tohle město jsem si vybrala kvůli tomu, že je na rozvinutém jihu a podle brazilských měřítek docela bohaté, je tu i málo kriminality (prý, nechci to zjišťovat na vlastní kůži:).

Na svojí pouti za sháněním redukce na notebook jsem se dnes dostala až do centra, docela mazec, i nějaká nákupní centra proběhla. Dá se tu koupit všechno, u ťamanů i celkem levně a dokonce!! je tu i brazilská napodobenina Primarku muhehe (Renner či nějak tak - rozhodně prubnu později).

O brazilské mentalitě a podobně bude samostatný článek, ještě se jejich myšlením dost prokousávám.. takhle zatím aspon fotky, co jsem dnes ulovila.

nechala jsem se zlákat jménem.. a zhnusit chutí :D ovšem ta houstička vedle to je čiré potěšení, houska se zapečeným parmezánem omnomnom

výhled z ubytování

výhled z ubytování 2

řidiči jsou tu hrozně crazy:D stejně jako chodci, každý si prostě jezdí a běhá kam chce, nějaký přechody vubec, jen sem tam, aby se neřeklo.

moje nová závislost - kokosová voda ze zelených kokosů jen za pajcku a je omnomnom

he:D

v shopping centru jsou restaurace normálně formou bufetů /krom mekáče/ a platí se podle váhy talíře

já to neriskovala (aspoň zatím) a dala sem si hovězí maso, k tomu byly těstoviny s omáčkou, ve který bylo ještě kuřecí maso :D plus k tomu parmezán na posypání. Cena 135 Kč, klasika tady - a mňamka

nikšů a první brazilská káva.. tohle je jejich největší kelímek na kafe s sebou, samozřejmě sem se opařila jak celá, tak sem si spálila celou čuňu:D

obchody s botičkama úúúplně všude - tyhle hodně drahý, dají se sehnat i levně

obchod s kytyčkama pro maminku 

místní ťamíci - ty obchody mají dovnitř asi tak kilometr, něco jak Hatě a dá se v nich sehnat snad úplně všechno

nikšů koukala na hokej:D

Místní busy - hrozně vtipná záležitost!! Za řidičem sedí paní, která vybírá peníze a podle toho pouští turniketem dovnitř :D cena 2,65R po celým městě

A když chcete zastavit, tak normálně zatáhnete za lanko :D ale s velkou pýchou mi říkali, že některé busy už mají i čudlíky na mačkání - smála sem se.. docela dost a nevhodně:D

Až to tu prubnu víc, chystám se na článek o místních potravinách, nakupování, jídlu.. a pak samozřejmě i o škole, se kterou se poprvé seznámím v pondělí.


PIVU ZDAR! N.

Tož sem tady!

Aaaaahoj!

Tož jsem v pořádku doletěla na míst určení a můžu se pustit do blogování. Tenhle příspěvek bude asi dlouhej a plnej prvních zážitků, tématické články přibudou časem.

Každopádně bych vám všem chtěla dopřát informace, které chcete, takže pokud vás cokoliv zajímá (auta, fotbal, hadry atd:D) písněte mi to do komentáře nebo na fejsbučku a já všechno zjistím:)


Let(y):

Z České republiky jsem odlétala z Prahy. Kromě malého nervového zhroucení typu "já nikam nejedu, já zůstanu doma u maminky" jsem odletěla v naprostém pořádku a bez problémů. Po 3,5 hodiny jsem se dostala do Lisabonu, kde mě čekalo šestihodinové čekání na letišti. Zpříjemnila jsem si to svojí oblíbenou portugalskou mňamkou Pastel de Nata, takže to bylo v pohodě. Děkuji Sokolovi a Ferdíkovi za poskytnutí mejlů, abych měla delší net zadara :-D

Po tom, co mě pustili pasovou kontrolou jsem viděla, čím mám letět. Beze srandy to letadlo by mohlo sežrat tři normální, jak bylo obří! Mám jen jednu fotku skrz okno, ale kvůli dešti tam je prd vidět -

Letadlo bylo obří, měla jsem výhodu, že jsme seděly jen dvě vedle sebe - já a jedna Brazilka vracející se z Dánska z exchange takže sme i pokecaly :-) Seděly jsme před nouzovým exitem, což bylo fajn že za náma nikdo nebyl, bohužel na druhou stranu vedle nás byl záchod takže nás celou noc budili záchodoví courálci.

Fajn bylo, že každé sedadlo mělo svůj panel, kde byly filmy, hry apod. - konečně jsem viděla Rivaly a taky sem hrála asi dvě hodiny dětské hry na gameboyi xD

Přílet do Sao Paula byl doslova jak facka. I když mě v Praze ujišťovali, že mi zavazadla přeloží až do Porto Alegre, v SP jsem musela projít pasovou kontrolou s vyplněným dotazníkem, vzít si kufry, projít celní kontrolou (aaaano koho asi tak z tisíce lidí můžou jak jediného vzít na speciální kontrolu? Pánové se na mě moc rádi koukali, zatímco jsem táhla svých 60 kg kufrů na metr vysoký rentgen). Letiště v SP mě vážně nezaujalo - po třech minutách jsem se převlékla do kraťasů a žabek, dala si pivo (za stovku a každej na mě koukal jak na debila že si jako fakt nedám jídlo za 600) a čekala jsem skoro 6 hodin na odlet. Narváno, hnusně, vedro, nedýchatelno, tfuj. 

Pak se mi ukázalo, že letím dál z terminálu 4 - a já byla na prvním. Tak jsem si to frajerka nakráčela k letištním pomahačům, že se jich zeptám, jak dál, ale oooouha - on tam nikdo neuměl anglicky! :D Takže já se svojí chatrnou portugalštinou jak z mateřské školky jsem se vyptávala, co mám dělat - a samozřejmě mi každý řekl něco jiného. Po půl hoďce tahání kufrů po schodech jsem našla Shuttle bus, který mě měl na terminál 4 odvézt. Znova ouvej, ten bus měl 4 schody. Musela sem se tvářit fakt zoufale, protože mi to týpci vytáhli nahoru - na to jak se tvářili jako tvrďáci málem začli brečet když to táhli :D 

Bus mě odvezl asi tři kilometry daleko, dostala jsem se na check-in, všechno v pořádku. Jenže u vstupu ke gates problém nastal - pán mě nechtěl pustit dovnitř a furt mi portugalsky tvrdil, že něco nemám. Poslal mě na informace, kde mi paní anglicky /forma mateřské školy/ řekla, že je to v pořádku a druhému chlapovi řekla, že je naprostej kretén (jo, teď se mi portugalština hodila) :D. Dost mě překvapilo, že i přes mistrovství, karneval a budoucí OH je nezajímaly nějaké tekutiny v zavazadle, když jsem je začala vytahovat tak mě zarazili ať toho jako nechám a jdu dál. 

Po příletu do Porto Alegre (btw v letadlech panely s televizí, koukala jsem na olympiádu s Gabčou Soukalovou juhů :D) mě měli čekat lidi z univerzity. Nečekali. Po hodině mého nervování, sakrování a snažení se získat jakékoliv připojení k internetu mě našli - čekali totiž na jiném letišti.

Odvezli mě do Novo Hamburgo, kde nastal malinko problém u ubytování - můj zamluvený velký krásný pokoj už měl někdo jiný, takže jsem dostala pokojíček jak pro trpaslíčka za 6 litrů měsíčně (hlavně že mám televizi). Jinak je ubytování nádherné, viz níže. Ovšem, nikdo neumí anglicky, takže jsem tu jako vyvrhel :D A nevím, jestli vypadám tak prostopášně, ale paní domácí mi hned řekla, že jako ať zapomenu na nějaké noční návštěvy.

ta sprcha prostě nemá odtok do háje:D:D

funguje jen studená hupsík:D

maminko vidíš? Žádný díry do země, normální záchod! :D ale stejně jak v Portugalsku, papíry vedle do koše

ste tu se mnou zlatíčka <3 

abyste mohli říct, že aj vy ste byli v Brazílii :-) se mnou!

Unavená z letu jsem chtěla zapnout film a jít spinkat, jenže OUHA potřetí, můj noťas nesedí do zásuvky a redukce nesedí do noťasu. No upřímně, v prdeli jsem se viděla! Šli jsme do dvou supermarketů, ale ani v jednom to neměli. Wi-fi na ubytování fungovala způsobem lovení signálů nahoře nad skříní, jinak je tu totiž internet kabelem. Problém s redukcí jsem vyřídila až druhý den odpoledne, musela jsem koupit celý nový kabel do noťasu. Redukce tu fakt neexistuje, takže sem bez žehličky. Fňuk. 

Tohle je fotka z bouřky z minulého týdne - takhle zaplavený bylo celý město

to bude prča juuhůůůů :DD

Zdravím miláčci z příjemných 30°C - brazilcům je kosa a chodí v dlouhém, mě je hej :D 

Držte mi pěsti, bude to asi docela drsárna - anglicky tu totiž nemluví skoro nikdo, takže sem byla hozena do vody a učím se plavat :)

Pac a velikou pusu, nikšůůůůů

Kdo? Co? Kde? Jak? A proč?

Vítám Vás všechny na mém novém blogu, který je volným pokračováním blogu Aveiro, baby (http://aveirobaby.blogspot.cz/), který mapoval mé zážitky z půlročního pobytu v Portugalsku.

Vzhledem k tomu, že už jsem rok zase doma, rozhodla jsem se někam vypadnout. A když mi moje skvělá škola nabídla možnost dodatečného výběrového řízení na studentské mobility, nebylo co řešit. A jelikož očividně nejsem normální, tak jsem do toho skočila rovnou po hlavě a jako svoji novou destinaci jsem si vybrala Brazílii.

Brazilská federativní republika (República Federativa do Brasil) je federativní republika, největší a nejlidnatější stát Jižní Ameriky. Na severu sousedí s Francouzskou Guyanou, Surinamem, Guyanou, Venezuelou a Kolumbií; na západě s Peru, Bolívií a Paraguayí, na jihu s Argentinou a Uruguayí.

Na území Brazílie se rozkládá největší tropický deštný les na světě – Amazonský prales. Brazílie byla v minulosti největší kolonií Portugalska a portugalština je zde také úředním jazykem. Hlavním městem Brazílie je město Brasília.


Mojí cílovou destinací pro příštích 5 měsíců se stalo městečko Novo Hamburgo, kde budu navštěvovat Feevale University. Když mrknete na tu mapku, tak je to úplně dole hned vedle Porto Alegre. Tzn skoro až u Uruguaye :-) Časový posun jdou tři hodinky dozadu.
Odlítám 13.2 a vracím se 15.7 - tzn tam přijedu na jejich léto a odjedu v půlce "zimy".



Tento první článek má za úkol vypsat to, co všechno jsem musela za poslední tři měsíce vyřešit a pořešit, abych mohla někam odjet. Je toho docela dost a někomu se to třeba bude hodit.

1) splnit výběrové řízení UTB
2) zkontaktovat brazilskou univerzitu, zda je možné tam jet, zda mi odpustí školné, jestli jsou schopní mi nabídnout nějaké kurzy v angličtině (protože v portugalštině jako haha:D) a po vyřešení tohoto všeho jim odeslat application form
3) počkat až se brazilci chytnou a rozhoupou se, že mě teda vlastně vezmou
4) v této době už řešit potřebná očkování, protože se některé nesmí kombinovat, takže je to docela natěsno. To očkování tam není povinné, ale velmi doporučené, takže já se svým štěstím sem vůbec neváhala. Očkovaná jsem teda na: žloutenku A,B; meningokoky; vzteklinu; břišný tyfus; žlutou zimnici. Cena dohromady něco mezi 7-8 tisíc, moje pojišťovna mi na to dala příspěvek 800 Kč (haha:D). (děkuji maminkooo)
5) řešit papíry do školy - student application form, learning agreement, spárovat předměty, proposal; poslat brazilcům na podpis a oni hned musí poslat zpátky
6) sehnat si letenku (moje stála zpáteční 29 tisíc, změna zpátečního data stojí 120euro - letím s TAPem tam přes Lisabon a Sao Paulo, zpátky jen s přestupem v Lisabonu) - s sebou můžu mít 2ks zavazadel, každé 32 kg plus příruční - platí to i na vnitrostátní let v Brazílii, udělili mi nějakou výjimku či co (děkuji maminkoo)
7) najít si v Brazílii ubytování (i když tam skoro nikdo nereaguje anglicky:D)
8) vyřešit se školou finanční dohodu - původně měly být peníze až někdy v dubnu, já jsem si to ukecala na únor
9) vízum - podává se osobně v Práglu na ambasádě, stojí 40 USD a je k němu potřeba:
     a) pas platny min. 6 mesicu po vstupu do Brazilie;
     b) vyplnnit elektronicky formular na strankach https://scedv.serpro.gov.br/frscedv/index.jsp a
prinest vytistene potvrzeni s carovym kodem;
     c) 1x fotografie pasoveho formatu;
     d) potvrzeni o studiu z brazilske strany ("Comprovante de Matricula" apod.);
     e) potvrzeni o financnim zajisteni pobytu (dopis z vysilajici skoly/univerzity, potvrzeni o stipendiu, vypis z uctu a pod.);
     f) potvrzeni o studiu na vysoke skole v CR;
     g) vypis z rejstriku trestu;
     h) cestovni zdravotni pojisteni na dobu pobytu v Brazilii;
     i) zpatecni letenka;
     j) rodny list (staci obycejna kopie);
     k) konzularni poplatek ve vysi 40 USD (nebo ekvivalent v jine mene, vklada se v hotovosti na ucet konzularniho oddeleni, cislo uctu bude sdeleno pri podani zadosti).
     - a pak mi to někdo v tý Praze taky musí vyzvednout a dovézt - děkuju Danečkovi a jeho kamarádům :D
10) zkontaktovat se s týpkem, co mě tam má na starosti a zjistit, že jsem jediná anglicky mluvící studentka a že tam budu sama mezi samejma španělsky mluvícíma chlapama :-)
11) cestovní pojištění - nejlíp mě vyšlo od ISICu IDLZ - za 3150 i s odpovědností a zavazadly a platí celý rok
12) začít chodit na solárko, protože v Brazilu maj 40° :3
13) najít si letenku do Rio de Janeiro na karneval, abych Vás všecky pěkně nasrala :D


Víc mě toho zatím nenapadá, kdyžtak připíšu.
Jdu pomalu balit,

KEEP CALM AND TRAVEL!