Tož jsem v pořádku doletěla na míst určení a můžu se pustit do blogování. Tenhle příspěvek bude asi dlouhej a plnej prvních zážitků, tématické články přibudou časem.
Každopádně bych vám všem chtěla dopřát informace, které chcete, takže pokud vás cokoliv zajímá (auta, fotbal, hadry atd:D) písněte mi to do komentáře nebo na fejsbučku a já všechno zjistím:)
Let(y):
Z České republiky jsem odlétala z Prahy. Kromě malého nervového zhroucení typu "já nikam nejedu, já zůstanu doma u maminky" jsem odletěla v naprostém pořádku a bez problémů. Po 3,5 hodiny jsem se dostala do Lisabonu, kde mě čekalo šestihodinové čekání na letišti. Zpříjemnila jsem si to svojí oblíbenou portugalskou mňamkou Pastel de Nata, takže to bylo v pohodě. Děkuji Sokolovi a Ferdíkovi za poskytnutí mejlů, abych měla delší net zadara :-D
Po tom, co mě pustili pasovou kontrolou jsem viděla, čím mám letět. Beze srandy to letadlo by mohlo sežrat tři normální, jak bylo obří! Mám jen jednu fotku skrz okno, ale kvůli dešti tam je prd vidět -
Letadlo bylo obří, měla jsem výhodu, že jsme seděly jen dvě vedle sebe - já a jedna Brazilka vracející se z Dánska z exchange takže sme i pokecaly :-) Seděly jsme před nouzovým exitem, což bylo fajn že za náma nikdo nebyl, bohužel na druhou stranu vedle nás byl záchod takže nás celou noc budili záchodoví courálci.
Fajn bylo, že každé sedadlo mělo svůj panel, kde byly filmy, hry apod. - konečně jsem viděla Rivaly a taky sem hrála asi dvě hodiny dětské hry na gameboyi xD
Přílet do Sao Paula byl doslova jak facka. I když mě v Praze ujišťovali, že mi zavazadla přeloží až do Porto Alegre, v SP jsem musela projít pasovou kontrolou s vyplněným dotazníkem, vzít si kufry, projít celní kontrolou (aaaano koho asi tak z tisíce lidí můžou jak jediného vzít na speciální kontrolu? Pánové se na mě moc rádi koukali, zatímco jsem táhla svých 60 kg kufrů na metr vysoký rentgen). Letiště v SP mě vážně nezaujalo - po třech minutách jsem se převlékla do kraťasů a žabek, dala si pivo (za stovku a každej na mě koukal jak na debila že si jako fakt nedám jídlo za 600) a čekala jsem skoro 6 hodin na odlet. Narváno, hnusně, vedro, nedýchatelno, tfuj.
Pak se mi ukázalo, že letím dál z terminálu 4 - a já byla na prvním. Tak jsem si to frajerka nakráčela k letištním pomahačům, že se jich zeptám, jak dál, ale oooouha - on tam nikdo neuměl anglicky! :D Takže já se svojí chatrnou portugalštinou jak z mateřské školky jsem se vyptávala, co mám dělat - a samozřejmě mi každý řekl něco jiného. Po půl hoďce tahání kufrů po schodech jsem našla Shuttle bus, který mě měl na terminál 4 odvézt. Znova ouvej, ten bus měl 4 schody. Musela sem se tvářit fakt zoufale, protože mi to týpci vytáhli nahoru - na to jak se tvářili jako tvrďáci málem začli brečet když to táhli :D
Bus mě odvezl asi tři kilometry daleko, dostala jsem se na check-in, všechno v pořádku. Jenže u vstupu ke gates problém nastal - pán mě nechtěl pustit dovnitř a furt mi portugalsky tvrdil, že něco nemám. Poslal mě na informace, kde mi paní anglicky /forma mateřské školy/ řekla, že je to v pořádku a druhému chlapovi řekla, že je naprostej kretén (jo, teď se mi portugalština hodila) :D. Dost mě překvapilo, že i přes mistrovství, karneval a budoucí OH je nezajímaly nějaké tekutiny v zavazadle, když jsem je začala vytahovat tak mě zarazili ať toho jako nechám a jdu dál.
Po příletu do Porto Alegre (btw v letadlech panely s televizí, koukala jsem na olympiádu s Gabčou Soukalovou juhů :D) mě měli čekat lidi z univerzity. Nečekali. Po hodině mého nervování, sakrování a snažení se získat jakékoliv připojení k internetu mě našli - čekali totiž na jiném letišti.
Odvezli mě do Novo Hamburgo, kde nastal malinko problém u ubytování - můj zamluvený velký krásný pokoj už měl někdo jiný, takže jsem dostala pokojíček jak pro trpaslíčka za 6 litrů měsíčně (hlavně že mám televizi). Jinak je ubytování nádherné, viz níže. Ovšem, nikdo neumí anglicky, takže jsem tu jako vyvrhel :D A nevím, jestli vypadám tak prostopášně, ale paní domácí mi hned řekla, že jako ať zapomenu na nějaké noční návštěvy.
ta sprcha prostě nemá odtok do háje:D:D
funguje jen studená hupsík:D
maminko vidíš? Žádný díry do země, normální záchod! :D ale stejně jak v Portugalsku, papíry vedle do koše
ste tu se mnou zlatíčka <3
abyste mohli říct, že aj vy ste byli v Brazílii :-) se mnou!
Unavená z letu jsem chtěla zapnout film a jít spinkat, jenže OUHA potřetí, můj noťas nesedí do zásuvky a redukce nesedí do noťasu. No upřímně, v prdeli jsem se viděla! Šli jsme do dvou supermarketů, ale ani v jednom to neměli. Wi-fi na ubytování fungovala způsobem lovení signálů nahoře nad skříní, jinak je tu totiž internet kabelem. Problém s redukcí jsem vyřídila až druhý den odpoledne, musela jsem koupit celý nový kabel do noťasu. Redukce tu fakt neexistuje, takže sem bez žehličky. Fňuk.
Tohle je fotka z bouřky z minulého týdne - takhle zaplavený bylo celý město
to bude prča juuhůůůů :DD
Zdravím miláčci z příjemných 30°C - brazilcům je kosa a chodí v dlouhém, mě je hej :D
Držte mi pěsti, bude to asi docela drsárna - anglicky tu totiž nemluví skoro nikdo, takže sem byla hozena do vody a učím se plavat :)
Pac a velikou pusu, nikšůůůůů
Nikolko, obdiviju tvoji odvahu. Po tom všem,co píšeš, bych byla už na pokraji zhroucení (hlavně z nemožnosti použít žehličku :D - na vlasy samozřejmě ).
OdpovědětVymazatTěším se na další příspěvky :D
:*